Diskografie - Tlustej chlapeček se včelou v kalhotách
TLUSTEJ CHLAPEČEK SE VČELOU V KALHOTÁCH
CD
2013 100PROmotion
1. Nechutná čivava Kalina Kalina / Belko
2. Potkala vrána pelikána Kalina / Belko
3. Lamy a větrolamy Kalina / Belko
4. Loreta Kalina / Belko
5. Mezery Kalina / Belko
6. Tlustej chlapeček Kalina / Belko
7. Ouzko Kalina / Belko
8. Uklízečky Kalina / Belko
9. Hacienda Kalina / Belko
10. Před ložkami Kalina / Belko
11. Husokachny Kalina / Belko
12. Fakíři Kalina / Belko
13. Příběh opravdového mlže Kalina / Belko
14. Ukolébavka Kalina / Belko
15. Sušená švestka Kalina / Belko
16. Chytrák Kalina / Belko


Producent: strejda Jan Kalina
Koproducenti: strejdové Milan Cimfe a Filip Nebřenský
Zvukoví mistři: strejdové Pája Bohaty´ a Milan Cimfe v Sono Recording Studios, květen–srpen 2013
Mix: strejda Milan Cimfe v Sono Recording Studios, září 2013
Mastering: strejda Pavel Karlík v Sono Recording Studios, září 2013
Vy´konní producenti: strejdové Jan Kalina a Šimon Kotek
Kresby: strejda Jan Kalina
Design: strejda Jan Buriánek

STO ZVÍŘAT:

teta Jana Jelínková - sólo zpěv (2, 4, 5, 8, 11, 12, 14–16), vokály (9, 16)
strejda Jan Kalina - sólo zpěv (1, 3, 6–9, 11–13, 15, 16), vokály (4, 12, 15), perkuse, tleskání
strejda Jan Šobr - elektrická kytara, akustická kytara (8, 12, 13), basová kytara (11), tleskání
strejda Petr Hostinsky´ - klávesy, hammondky, klavír, vokály (3, 4, 8, 9, 13, 16)
onkel Wilco Versteeg - baskytara, tleskání, vokály (12)
strejda Miki Nop - bicí, perkuse, vokály (4, 8, 12, 13, 15), tleskání
strejda Tomáš Belko - tenorsaxofon (5, 6), recitace (10), zpěv (11), vokály (8, 13)
strejda Pavel Herzog - trubka (1–3, 5, 6, 12, 14–16), polnice (13), vokály (8, 13)
strejda Martin Líska - trombon (1–3, 5, 6, 12, 14–16), vokály (4, 8, 13)
strejda Jiří Hanzlík - barytonsaxofon (1, 2, 5, 6, 8, 12, 15), altsaxofon (5), klarinet (14), vokály (13)

HOSTÉ:

Janka Jelínková - sólo zpěv (2, 8), recitace (12)
strejda Filip Nebřensky´ - altklarinet (11, 12), sopraninová (3), altová (2, 11), tenorová (12) zobcová flétna,
PVC flétna (12), příčná flétna (12, 15), tenorsaxofon (2, 5, 6), chalumeau (3), vokály (2–4, 7–9, 11–13, 15, 16)
teta Markéta Smejkalová - altsaxofon (2, 15)
strejda Marek Filla - tuba (3, 5, 14)
teta Alena Průchová - vokály (1–4, 7, 9, 11, 12, 14, 16)
teta Kateřina Augustinová - vokály (1, 3, 4, 7, 11, 14, 16)
teta Zuzana Ďurdinová - vokály (2, 9, 12)
strejda Tomáš Reindl - tabla (12)
strejda Milan Cimfe – vokály (2), šaman (2)
strejda Šimon Kotek – vokály (13)
Dechy aranžovali strejdové Jan Kalina, Filip Nebřensky´ a Martin Líska

PATRONI PÍSNÍ:

František Kop (brčko v limonádě – Nechutná čivava), Luděk Vrána a Robert Pelikán (tamburína – Potkala vrána pelikána), Marek Eben (dešťová hůl – Lamy a větrolamy), Vosto5 (luskání – Loreta), Bára Poláková (tleskání – Mezery), Prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA (ladění přístroje – Tlustej chlapeček), Robert Kodym (balónek – Ouzko), Jaruška Bezecná (křik a kopnutí do kýblu – Uklízečky), Ondřej Pala (údery – Hacienda), Radim Hladík (tenisová raketa – Husokachny), Jaroslav Svěcený (ramínko – Fakíři), Jiří Macháček (pochod – Příběh opravdového mlže), Jaroslav Uhlíř (triangl – Ukolébavka), rodina Švestkova (vokály – Sušená švestka), David Černý (guíro – Chytrák)

Hudba: strejda Jan Kalina
Texty: strejda Tomáš Belko

Sto zvířat děkuje všem svým 18 malým a velkým dětem:
Davidovi, Sebastiánovi, Matoušovi N., Sofii, Šimonovi, Matějovi B., Jance J., Emě, Rozálii, Natálii, Naomi V.,Tomášovi L., Báře, Matějovi H., Kláře H., Štěpánovi, Adéle a Báře K., za to že je máme a za to, že posloužily jako inspirace pro vznik tohoto alba, dále všem svým manželkám, rodičům, přítelkyním a přátelům, zejména pak Šimonovi Kotkovi, Márovi Lakomému, Honzovi Buriánkovi, Kárlu Švábovi, Honzinovi Vaňkovi, Michalu Linhartovi, Milanovi Cimfemu, Pájovi Bohatému, Karol Kalandrové, Pavlovi Karlíkovi, Luďkovi a Báře Vránovy´m, Richardu Němcovi, Ivanu Prokopovi, Chorchemu Žujičovi a dalším...
Speciální dík patří patronům písní.


RECENZE

STO ZVÍŘAT A JEDNA VČELA
LIDOVÉ NOVINY Tomáš. S. Polívka
Sto zvířat, jedna z nejneposednějších českých kapel na nové desce Tlustej chlapeček se včelou v kalhotách slibuje, že ve vašem dítěti probudí zvíře. Tedy pokud se už dávno neprobudilo samo. Rodičům pak pomůže uniknout protivné "dědkovské" zapšklosti. Deváté řadové album Sto zvířat je v tom nejlepším smyslu slova infantilní. Spolehlivě baví drobotinu (autor to má testováno a ověřeno). Nejde ovšem o sbírku ryze dětských písní, zalíbení v ní najdou i hraví dospělí.
Vtipnost textů bývá u Sta zvířat pravidlem. Tentokrát se ovšem podařilo shromáždit přímo bonboniéru nápadů. Někdy jde o humor opravdu dětsky odzbrojující. Verše " proč jsou tak scvrklé tibetské lamy, to že jim od větru osychaj tlamy" zřejmě opravdu pocházejí z nalezeného kufříku plného textů z dětství, který našel textař a saxofonista Tomáš Belko na půdě rodného domu. Další kusy jsou vyloženě dospělé. Pointu Ukolébavky, výtečně pěvecky i herecky podané Janou Jelínkovou, okamžitě hluboce ocení každý, kdo aspoň jednou uspával děcko. Nad osudovostí některých hravě podaných pravd může i zatrnout. Do živého tnou Husokachny, které pod záminkou hry se složenými slovy netematizují nic menšího než xenofobii. Album nepostrádá ani zábavnost hudební. Sto zvířat v čele s komponistou, perkusistou a zpěvákem Janem Kalinou se neomezovalo jen na ska, styl s kapelou nejčastěji spojovaný. Zvířata nehrála nikdy "čistý" žánr, jenže tentokrát se rozmáchla mimořádně doširoka. Od doowopové Lorety přes pochod Příběh opravdového mlže až k pseudoorientálním Fakírům. Přitom zůstal zachován typický "zvukový rukopis" Sta zvířat včetně chytlavé, leč nevlezlé melodičnosti.
Album věnovali členové kapely svým "18 malým a velkým dětem". Když se odváží kazit svoje potomky samotní tvůrci, projdou vtipné písně i rodičovskou cenzurou posluchačů Sto zvířat.

TLUSTEJ CHLAPEČEK SE VČELOU V KALHOTÁCH UČÍ DĚTI ZDRAVÉMU CYNISMU
MF DNES Jan Vedral
Fanoušky přední tuzemské ska kapely Sto zvířat může nové album na první pohled překvapit. Jmenuje se Tlustej chlapeček se včelou v kalhotách a hlavní tvůrčí dvojice kapely, kterou tvoří zpěvák Jan Kalina a textař a saxofonista Tomáš Belko, ho pojala jako desku pro děti. Už od úvodního songu Nechutná čivava je zřejmé, že výsledek nebude nic pro upejpavé stydlíny, ale spíš pro grázlíky a drzouny, kterým nevadí zpívání o sněhulácích z nudlí a ušního mazu, případně variace na slušné významy slova "vole" v následující ptačí ódě Potkala vrána pelikána. Ani v tvorbě pro nejmenší se totiž Tomáš Belko, který po právu patří k předním tuzemským textařům, nevzdal svého cynického pohledu na život. Texty na desce sice znevažuje líbezný svět hodných tetiček se sklony k šišlání, ale dokáže pobavit i starší posluchače, kteří mají poetiku a pointy kapely Sto zvířat rádi. Některé písničky mohou být pro nejmenší trochu překombinované, ale v těch případech to kapela dohání důrazem na silné melodie a aranže, které ještě podtrhuje skvělý sound desky. Z nabídky současné tvorby pro děti patří Sto zvířat - ve všech smyslech toho slova - k tomu nejkrutějšímu.

STO ZVÍŘAT: TLUSTEJ CHLAPEČEK SE VČELOU V KALHOTÁCH
ROCKPOP Milan Slezák
Sto zvířat o novém materiálu tvrdí, že je vlastně pro děti, ale bát se toho rozhodně nemusíte. kapela si stále uchovává jasný zvukový rukopis a hravost jak v muzice, tak v textech Tomáše Belka. Je to vlastně už trocho samozřejmostí a to i přesto, že se vydala po cestičkách různých žánrů. Dočkáte se tak třeba "zvířecího" rockabilly, swingu, ethna, reggae, ska a dalších. Přesto že se jedná o písně lehce netypické, dá se celkem předpokládat, že některé kousky se mohou směle objevit a usadit v běžném koncertním repertoáru souboru. Nebude to asi milá kraťoučká hříčka Ouzko ani recitovaná Před ložkami, která jenom potvrzuje pozici Tomáše Belka coby zdatného slovního žongléra a nejspíš ani pochodová Příběh opravdového mlže. Ovšem tyto "odbočky" zase přispívají k pestrosti a různorodosti desky. Ustálená fráze, že si každý může najít to svoje, platí pro toto album jako pro málokteré jiné.

STO ZVÍŘAT: TLUSTEJ CHLAPEČEK SE VČELOU V KALHOTÁCH
GLANC Veronika Koloušková
Zvířecí tlupa vydala báječnou desku pro otrkaná dítka (i dospělé!), která si při veselých písničkách s lahůdkovými texty nejen báječně zakřepčí, ale dozví se, že "vole" není sprosté slovo, po čem se místo pšouků tiše zvoní nebo jak se stát opravdovým mlžem.

STO ZVÍŘAT NATOČILI SVÉ NEJDOSPĚLEJŠÍ ALBUM. PRO DĚTI
IREPORT Martina Černá
Nejvýraznější maják na tuzemské ska scéně se začátkem prosince vytasil s další deskou. Tlustej chlapeček se včelou v kalhotách nese označení "vhodné pro děti" a Sto zvířat se tak definitivně stávají rodinnou kapelou. U téhle partičky byla hravost slyšet i vidět vždycky. Generačně nevyhranění se teď rozhodli zaměřit i na ty potencionálně nejmladší posluchače. Ačkoliv by deska mohla být specifickou encyklopedií přípravy na život pro nejmenší, pořád je to z dílny Sto zvířat. Tedy textově řízné, hudebně svěží a značně hravé. A především, to nejdospělejší, co kdy natočili! Skočná partička poskládala leporelo z hravosti. Okrajově vyšlápla i do jiných žánrových cestiček. Vedle očekávatelných reggae rytmů jejich kolekce přesahuje i do tónů swingu, ethna nebo latiny. Nebojí se ani a capella songů či až pochodových melodií. Hudební pestrost v 15 kouscích je obohacená recitovanou rýmovačkou, která nabízenou širokou paletu efektivně doplňuje. Pojítkem celé desky se pak stává pro kapelu typické výrazné frázování.
Vedle živých aranží je to hlavně textová stránka, která na celém albu dokáže tak pobavit. Specifická poetika dvorního textaře a tenorsaxofonisty Tomáše Belka dostává s dětským pozadím speciálně sarkastický a vtipný nádech. Hra se slovy, místy vypravěčská nit i střídání vokálů nutí text s napnutím vnímat, zachytávat propašované odkazy a občas se i pousmát. Často lehce bizarní spojení skutečně místy navrací do dětství a nechávají vybavit vzpomínky na základní školu.
Spojení textů s bohatou hudební aranží potvrzuje dojem, jakým Sto zvířat působí. Jejich muzika je bezesporu hodně baví, z desky to je cítit v každém tónu.

TLUSTEJ CHLAPEČEK OKOUZLÍ DĚTI I JEJICH RODIČE
HUDEBNÍ KNIHOVNA Karel Souček
Novinka desetičlenné partičky Sto zvířat je stejně rozpustilá, hravá, invenční a stylově pestrá jako celá dosavadní tvorba kapely, která se už dávno nevěnuje pouze ska. Děti se tak nenásilnou formou mohou seznámit i s hudebními styly, které běžně v rádiu neslyší. Mimo jiné s reggae, world music, latinou, rockabilly i swingem. Poetiku a vyznění desky naznačuje již úvodní Nechutná čivava s tradičně chytlavým rytmem, nápaditými aranžemi, výraznou melodií a opravdu vtipným textem. Pravda, trochu hnusným (nudle, ušní maz, lupy), ale kdo takové strejdy neznal... Potkala vrána pelikána je velkým pěveckým sólem Jany Jelínkové, kterou chválím kudy chodím a její dcery. Lamy a větrolamy zdobí pohodový rytmus a skvostná, flétnou provoněná melodie. V Loretě opouští skupina ska a míří ke spirituálu a navíc dokazuje, že i o prdění se dá zpívat poeticky.
Stylová pestrost je typická pro celé album a Chlapeček je zřejmě nejbarevnější deskou Sto zvířat. Nechybí zde vojenský pochod (Příběh opravdového mlže), etnická hudba (Fakíři), melodické ska lahůdky (Uklízečky, Sušená švestka), kombinace rockabilly s country (Hacienda), popová balada (Ouzko) nebo pohodové reggae (Chytrák). A v Ukolébavce dostane prostor balada, dechovka i rock, vždy v závislosti na stavu usínajícího dítěte.
Hudba Jana Kaliny je nápaditě propracovaná a hravá, působí velice lehce, vzdušně a přirozeně. Navíc si kapela dala záležet na začátcích každé ze 16 skladeb, vždy ji otevírá nějaký zajímavý hudební motiv, recitace, výkřik, vtípek. Kalina se rozhodně dětem nepodbízí, jeho melodie si s chutí poslechnou i dospělí.
K dětským posluchačům promlouvají spíše Belkovy texty. Jsou hravé a invenční, posluchače zavedou nejen do světa zvířat, ale i mezi různé strýčky a tetičky, uklízečky, sedláky, tlusté chlapečky nebo děti fakírů. Tomáš Belko opět prokázal svůj cit pro jazyk, tvůrčím způsobem si hraje se slovy, klidně upraví rozpočítadlo či dětskou říkanku. A stejně jako Kalina bere děti jako rovnocenné partnery.

NEJEN O ZVÍŘÁTKÁCH ROCKPOP Ondřej Fencl Pouhý rok po albovém zářezu Hraju na klavír v bordelu přišla neúnavná zvířecí smečka s další, netradiční deskou. CD Tlustej chlapeček se včelou v kalhotách je tak trochu pro děti, tak trochu pro rodiče, ale vlastně spíš pro všechny. Pestré jak podzimní stráně, hýřící nápady, vtipné...tak jako jeho tvůrci.


TEXTY

NECHUTNÁ ČIVAVA

zas máme bílo u chalupy
ne, že by byla zima
to strejda Tomáš má zase lupy
že nevíme co s nima
 
taky má hrozně málo vousů
to by jsi chlapče zíral
a svoje dlouhý chlupy z nosu
ty nosí místo kníra
 
tohle je píseň nechutná (3×)
že po ní lidem nechutná (3×)
zpívej ji, když chceš porci něčí
zpívej ji, holky při ní ječí
 
jeden by nad tím strejdou plakal
a navíc kdyby tušil
že už má doma sněhuláka
z nudlí a mazu z uší...
 
při jídle rád se šťourá v nose
a nehtem mezi zuby 
a často mlaská tak, že soused 
zvoní a je pak hrubý
 
netrap se strejdo, máme radu
jak i ty můžeš být krásný:
když někdo přijde, drž se vzadu
a až se setmí, tak zhasni (3×), čivava


POTKALA VRÁNA PELIKÁNA

potkala vrána pelikána
popak to máte, propánajána?
vy máte vole pod zobákem
pelikán na to: vole? A jaké!
 
no teda vole, to je síla!
to já bych vole ocenila
nebo má vole i svá proti?
pelikán na to jen hlavou kroutil
 
vole je součást trávicího traktu ptáků
vole je super, když si chceš dát do zobáku
přesto to slovo říkej jen šeptem
proč? Na to se mě vole neptej
 
dvě krávy poblíž slyšely to
ta první řekla: je mi líto
hovado, támhle ti dva ptáci
ty krávo mluví jak puberťáci
 
lepší vole než hejno vran
má jeden jediný pelikán...


LAMY A VĚTROLAMY

proč jsou tak scvrklé tibetské lamy
to že jim od větru osychaj tlamy
snad by to spravily větrolamy
které by vysadili jejich známí
však v klubu přátel lamích tlam
jsem zatím ještě sám (2×)
 
proč jsou tak scvrklé postarší dámy
je to tím, že už jsou tak dlouho s námi
to pak jsou k ničemu větrolamy
které by vysadili jejich známí
však v klubu přátel starých dam
já pořád místa mám (2×)
 
čas jako splašená lama letí
naštěstí stáří nepřepadá děti
a městem nechodí scvrklí školáci
šedivá miminka, plešatí prvňáci
 
proč jsou tak scvrklé tibetské lamy
je to tím, že už jsou tak dlouho s námi
snad by to spravily větrolamy
které by vysadili jejich známí
však v klubu přátel starých tlam
jsem zatím ještě sám
a pořád místa mám


LORETA

zvuk zvonu z jedné staré věže
padal jak hruška rovnou dolů
na hlavu chodce? ale kdeže
spad oknem přímo do kastrolu
s hrachovou kaší, žbluňk a ticho
ten zvuk se v kaši rozpustil
a děti si pak hladí břicho
a skoro každý, kdo tam byl
ať o kluka šlo nebo holku
řeknu to hned v té další větě:
pak tiše zvonil místo pšouků
znělo to jako na Loretě
 
prding dong prding dong prding dong
 
zvuk zvonů často padá z věží 
a tak chci jenom připodotknout
bez hrachu ten zvuk vyzní stěží
tak nechte otevřené okno (3×)


MEZERY

mezera mezi zubama
i když to je trochu blbý
potkala jednou v sámošce
mezeru mezi zuby
 
ta "mezi zuby" závidí
té druhé, jak je rovná
ta "mezi zubama" procedí
jenže jsem nespisovná
 
spisovná, která z vás to je?
já rozdíl nevidím ani
říká jim třetí mezera
mezera ve vzdělání
 
všichni máme mezery
krasavci i příšery
modelky i popeláři
špunti i ti velmi staří
někdy nám kazí večery
a někdy zase nekazí
mezery, to je mizérie 
rozhodně nikomu neschází
mezery nikomu neschází
nikomu neschází


TLUSTEJ CHLAPEČEK

tlustej chlapeček se včelou v kalhotách
běží ulicí svýho života
tlustej chlapeček trochu v tom lítá
jakpak ho ostatní rozpočítaj?
(jakpak sám sebe rozpočítá?)
(jakpak ho život rozpočítá?)
 
elce pelce ztvrdlý nudle
ententýky prdlajs tůdle
ábr fábr černý slzy
enyky benyky parchanti drzí
elce pelce katakomby
ententýky samý zombie
ábr fábr ostnatý dráty
enyky benyky co ti je svatý
 
ryje ryje černý prase
do asfaltu a už zase
vyrylo tvou lebku z dětství
všichni z toho byli nesví
klubko hadů na tvým klíně
jenom tchoř a tchán a tchýně
začínají v Česku na tch
tenhle fakt tě totiž nadchl
 
jedna dva tři víš kam patříš?
čtyři pět tak to ses splet
sedm osm do chaosu
devět deset už tě nese
á, bé, cé, dé, nevíš předem
é, ef, gé, há, kam se belháš
chá, í, jé, ká, čas je řeka
el, em, en, ó, máš jen jméno (3×)


OUZKO

teď mi je těžko a ouzko
snědl jsem
plesnivou
housko...


UKLÍZEČKY

prohlížely se dvě uklízečky
že měly na tvářích divné tečky
a vedle teček také rýhy
vzaly si na to chytré knihy
 
v knihách pak našly ty uklízečky
co jsou ty podivné tmavé tečky
a copak můžou být ty rýhy
rýhy jsou vrásky, tečky pihy!
 
uklízej, uklízej,
všeho nech
uklízej jako lev,
jako kat 
kdo nechce uklízet
není Čech
uklízej ať
zas můžeš
bordel udělat
 
prohlížely se dvě uklízečky
že měly na tvářích divné tečky
a vedle teček také rýhy
rýhy jsou vrásky, tečky pihy!
 
z radosti si daly závody
která dřív uklidí záchody
a není důležité, která zvítězila
hlavní je, že se zúčastnila


HACIENDA

postavil jsem si haciendu
na atraktivním pozemku
a pozvu do ní asi Jendu
anebo možná Boženku
 
Jenda je starý pracant z chléva
a umí to i s huculy
Božka, no ta je sice levá
když se však na mě uculí...
 
... a když si vezme hezké šaty
a popotáhne ponožku
Jenda čpí a je uhrovatý
tak rači vsadím na Jendu
 
noc je černá, černá, černá
jako huculova srst
noc je černá, černá, černá
jako když ti kýbl dehtu
do ksichtu někdo chrst
 
postavil jsem si haciendu
na atraktivním pozemku
a pozvu do ní asi Jendu
anebo možná Boženku
 
Jenda je starý praktik s hnojem
a milují ho huculi
to Božka se jen poflakuje
když se však na mě uculí
 
podlehnu její svěží kráse
neváhám ani trošku
Jenda je smraďoch a starý prase
vezmu tam rači Jendu
 
noc je černá...
den je bílej, bílej, bílej
jako huculova srst
den je bílej, bílej, bílej
jako když ti do smetany
namočí někdo prst


PŘED LOŽKAMI

kdo zná pohádku o kurkách?
o brovi a též o včákovi?
kdo z vás má ze mlbáby strach?
a co mi po Pelce pak povíš?
je do Brodinců dlouhá cesta?
jsou ze Mědělců tvoji známí?
pro blémy musí zimu přestát?
co se to děje před ložkami?
co se to děje před ložkami?
 
před ložkami i pod prsenkou
i za pomenou číhaj víly
nad pisem jenom pro mítače
vypláznou jazyk na bažily!
 
kdo vlastně vsadil na douvání?
princeznu schoval za traceně?
kdo jí to poslal do datečně?
po chopení ji našli v seně!
musí dojít až za padákov?
o máčce musí říct jí sami
před háním cestou křivolakou
co se to děje před ložkami?
co se to děje před ložkami?


HUSOKACHNY

dvě husokachny z maloměsta
dvojhlasem kejhaj, ať jde jinam
zajíc, co žije v lesoparku
přestože není složenina!
 
orlosup je tu světoznámý
a nosorožci, hromotluci
co hergotfix tu dělá zajíc?
ta slaboduchá třasořitka, kruci?
 
ať dlouhověkost prožívají
čarokrásná  slova složená
pro rovnoprávnost zeměkoule
dlouhodobě tolik znamenaj
a samozřejmě ten kdo není složenina
je samozvanec, v okamžiku musí jinam
 
složená slova drží spolu
tak to chce pánbůh, to se mu líbí
jaký má zajíc životopis ?
strašpytel jeden samolibý!
 
jaká s ním bude spolupráce
nazdařbůh přišel z vnitrozemí
pecivál s hlavou poloprázdnou
mrkvožrout jeden hluchoněmý
 
není to takhle černobílý
kolemjdoucí vlkodav řek polohlasem
ten tichošlápek je celkem milý
to vy se chováte jako prase


FAKÍŘI

v zemi, kde žijí samí fakíři
a kde si každý na hřebíky stele
největší rozruch vždycky rozvíří
když někdo lehne si do postele
a pěkně se zavrtá
 
jak tohle dělá, žasnou fakíři
musí se zranit, vždyť je to měkké
zorničky dětem se pak rozšíří
nesmíš to zkoušet, to byl by sekec
tohle nikdy nezkoušej
 
vzorné dítě vždycky večer
spolkne dva, tři, čtyři meče
pak plive oheň a pak se chlubí
jaké má krásně ohořelé zuby
jde se projít po uhlíkách
potom hezky mámě říká
když si jde lehnout – to jsi moc milá
že jsi mi hřeby nabrousila
 
v zemi, kde žijí samí fakíři
nejí se salát bez žiletek
děti se chlubí svými puchýři
a jedno druhé do kola vplete
je to milá dětská hra
 
fakíři berou celou rodinu
v neděli po o, do cirkusu
tam lidi ne, ne polykají zmrzlinu
fakíři mají otevřenou pusu
a pak dlouho tleskají


PŘÍBĚH OPRAVDOVÉHO MLŽE

slimák, co chtěl být šťastný
uvažoval na gauči
že by měl něco dělat
něco se odnaučit
 
například když se plazí
nedělat slizskou čáru
na cestě přes magazín
a potom po bulváru
 
tvý sny se vážně splnit mohou
všechno se splnit může
jen musíš hejbnout hlavonohou
být opravdovým mlžem (2×)
 
i když osud ti dal do vínku
že podobáš se hovínku...
 
musí ňák prodat svůj talent
třeba jít do soutěže
slimák, co chtěl být šťastný...
jenomže zůstal ležet


UKOLÉBAVKA

hajuhaj, voní záhon růží
koťátka mají hebkou kůži
hračky si vlezly do krabic
jen zavři oči, jinak nic
do kapsy mámě vlezl klokan
hajuhaj, co je? spi, co koukáš?
 
hajuhaj, hele, spát se musí
když house nespí, tak ho husy
štípnou a tele trkne kráva
lev lvíče ani neuspává
když nespí, tak ho flákne tlapou
medvědi celou zimu chrápou
nahlas jako když řežeš dříví
a ty tu na mě ještě civíš!
 
už jsem tu... cože? no půl druhý hodiny!
i blbý žížaly už prděj do hlíny
hyeny z tebe vyjou vzteky
krokodýl žere na dně řeky
půl roku starou mršinu
vlkodlak čeká ve stínu
tak zavři oči nebo je slepím
k snídani bude psí... víš co a střepy
nemůžeš spát? proč? já se na to...
 
cože, už spíš, tak spinkej mý zlato...


SUŠENÁ ŠVESTKA

sušená švestka je krásné zvíře
chovat ho doma je pecka
sušená švestka ve značné míře
je duší umělecká
 
zpívá jak slavík říznutý švábem
kůži má tmavomodrou
je nenáročná za a) a za b)
povahu má tak ňák bodrou
 
sušená švestka
je krásné zvíře
že na to marně
hledám slova
sušená švestka je krásné zvíře
nesmí se ale rozmazlovat
 
někdy ti sice dá herdu do zad
a zařve, jsme přece Češi
za nocí chrápe, ale ne pořád
když děláš psssst, dost to řeší
 
po ránu bývá velký mazlík
na práci je bohužel slabá
když jí to řekneš, má ti to za zlý
řekne ti: leda tvá bába
 
jen napiš sloh, jak chováš švestku
jak na ní děláš pokusy
ve škole za to slízneš šestku
a úče pěnu u pusy


CHYTRÁK

byl jeden chytrák, ten jednoho rána
zjistil, že mu to nemyslí
a že je hloupej jak noha od piána
a cokoli řekne jsou nesmysly
 
byl hloupej tak, že mohl brousit
sklad bruslí svojí tupostí
byl mimo jako ustřižený vousy
uprostřed prázdný místnosti
 
ten chytrák tušil, že je hloupej
jen jedno bylo mu jasný
že ještě nikdy, vážně nikdy
že nikdy nebyl tak šťastný
 
tak vstal a prošláp troje sáňky
a prásknul gumou od trenýrek
a kráčel vedle polobotek
a krájel chleba tím ustřiženým knírem z druhý sloky
 
pak koupil důl na marmeládu
a spával s vycpaným jelenem
sám sebe tlouk jak bubeníček
a na všechno říkal: hele, ne.
hele, ne, hele. ne, fakt ne...